Category "Zprávy z louky"

Donesli jsme si z domova spoustu různého ovoce, většinu jsme již znali, ale některé pro nás bylo ještě neznámé. Dokonce jsme napočítali, že druhů doneseného ovoce je více, než nás Ještěrek ve třídě 😊Od začátku týdne jsme si o ovoci povídali a už jsme se nemohli dočkat až ho ochutnáme. Ve středu už od rána jsme ovoce čistili, krájeli a třídili podle druhu na talíře. Ještě před svačinou jsme se pustili do přípravy ovocných špízů. Protože jsme ale šikovné Ještěrky, nebylo rozdělování jednotlivých druhů ovoce jen tak. Každá miska s ovocem u sebe měla své číslo, a tak jsme si vždy mohli nandat jen daný počet kousků, které jsme pak napichovali na špejle, abychom si mohli co nejdříve pochutnat. Ze zbylého ovoce jsme si pak ještě připravili ovocný salát. Byla to mňamka 😊. A my moc děkujeme našim rodičům, že pro nás donesli tolik úžasného a zajímavého ovoce.

K tomuto významnému svátku se pojí mnoho pranostik a zvyků, se kterými jsme si mohli ve školce „pohrát“. Ale úplně nejdřív jsme si přečetli legendu o sv. Martinovi v podobě komiksu. Tak jsme zjistili, proč paní učitelka přinesla do třídy bílého koně na tyči, podkovu, červený plášť, meč, mouku a husu. Během dvou dnů jsme si vyrobili plakát se všemi artefakty spojenými s legendou o sv. Martinovi. Nejvíc nás bavilo zahrát si na opravdové herce a připravit divadelní představení. Nechyběla brána, kudy vojsko s Martinem procházelo do města a kde se setkali se žebrákem, kterého Martin obdaroval pláštěm.  Ten se pak v noci Martinovi zjevil a prozradil mu, že obdaroval Ježíše. Když Martina pak měšťané chtěli za biskupa, utíkal a schoval se do husince, kde ho však svým kejháním husy prozradily. Příběh nakonec k naší radosti dobře skončil 😊. Po tomto báječném divadelním představení jsme se naučili péct Svatomartinské rohlíčky – moc se nám povedli 😊, jsme prostě moc šikovní pekaři.

Plná třída strašidelných masek se roztančila na písničku Wednesday a tak jsme zahájili naši party. Skládali jsme strašidelné obrázky, počítali strašidla, statečně lovili poklady v „pavoučí“ krabici a proběhla soutěž o nejlepší masku. Upekli jsme si strašidelné sušenky, „To byla mňamka největší“. Nakonec jsme se vypravili zapálit světélko všem dušičkám na hřbitov.

Dobré ráno Praho! Probudili jsme se do tajemně zataženého a mlhou zalitého dne, natěšení, co nás čeká na Karlově mostě. Už víme ze školky, jaké mosty sloužily lidem v dávné době a z čeho byly postaveny. Kdy se začal stavět Karlův most, kdo ho postavil, a i jak dlouho jeho stavba trvala. O historii jsme si nejen povídali, ale také jsme si vyzkoušeli chodit po různých „mostech“. Svůj Karlův most jsme zkusili postavit z kostek a rozhodně jsme nezapomněli na vajíčka 😊. Nejvíce nás však bavilo vyprávění tajemných až trochu strašidelných legend o postavách, které můžeme vidět v podobě soch na mostě. Rozhodně nejkrutější byla legenda o Janu Nepomuckém.

Do staré Prahy jsme se přesunuli autobusem a metrem. Vystoupili jsme na stanici Staroměstská a naše společná prohlídka začala na Křížovnickém náměstí, kde jsme se posilnili svačinkou. Prohlídli jsme si sochu Karla IV. a Staroměstskou mosteckou věž. Na věži jsme poznali sv. Václava, Bruncvíkova lva a erb Přemyslovců. Prošli jsme bránou jako nějaký královský průvod a začala pátrací akce. Hledali jsme sousoší Markéty, Barbory a Alžběty, dále sochu Jana Nepomuckého, sochu sv. Kajetána s hořícím srdcem a také Pražského Turka s vězením. To vězení bylo fakt děsivé – naštěstí se nikdo neodvážil strčit ruku skrz mříže, sic by o ní přišel. Ale kde je ten Bruncvík? Zkusili jsme sejít schody lásky a prohlédli jsme si most z nábřeží. Ha, tady je ten Bruncvík schovaný. Dumali jsme, jestli opravdu v prvním pilíři ukryl kouzelný meč.

Tak teď už máme splněný pátrací úkol 😊. Moc se nám tu líbilo, ale museli jsme se už vrátit zpět do školky, kde na nás čekal oběd a rodiče.

Těšíme se na další tajemné výlety!

Na začátku října nás navštívil Ferda mravenec práce všeho druhu, ukázal nám spoustu profesí a naučil nás, jak je důležité být pracovitý. Hráli jsme si na švadlenky, švece, prodavače, hasiče, doktory, cukráře ….
Ale nejvíce nás bavilo stát se opravdovými kuchaři. Nezbytnou součástí byla kuchařská čepice z papíru. A potom začalo naše kuchařské umění – podle receptu jsme nakrájeli rohlíky, šunku. Nastrouhali sýr a rozšlehali vajíčka. Když byla tato příprava hotová, začali jsme „vařit! Dle postupu: namočit kolečko rohlíku do rozšlehaného vajíčka, na kolečko nasypat šunku a sýr, pokapat kečupem a znovu přikrýt namočeným kolečkem rohlíku.
Připravené jednohubky jsme vložili do trouby a pak už jenom pozorovali skrz okénko v troubě, jak se nám pečou ty naše Zapečené jednohubky. Ještě teplé jsme je ochutnali a nabídli kamarádům ze třídy Cvrčků. „Mňam byla to dobrota“.

O jeden den dříve: Pohodlně jsme se posadili do stroje času a přenesli se do doby středověku, něco okolo roku 910. Hrála středověká hudba, a protože nám chyběli hudební nástroje použili jsme naše ruce a nohy. Klepali jsme, tleskali, pleskali a dupali. Dozvěděli jsme se, že v této době se narodil kníže Václav z rodu Přemyslovců a pro jeho dobré skutky byl po jeho smrti vysvěcen. Seznámili jsme se s jeho tatínkem Vratislavem I., maminkou Drahomírou, a i babičkou Ludmilou. Kníže Václav nás pozval do svého panství, kde jsme se učili zacházet s mečem, a za jeho nepřítomnosti jsme se služebnictvem jásali na bále. Když se ale vrátil na panství, hned jsme raději sekali latinu. Jakmile jsme se vrátili strojem času na zpět do roku 2023, řekli jsme si, že by stálo za to, vytvořit si vzpomínkovou knihu. Do knihy jsme si nalepili různé obrázky sv. Václava, erb Přemyslovců, a protože ještě neumíme číst a psát tak jsme si texty vybarvili pastelkami. Super zážitek!

Náš první výlet!

 V pátek 8. září, jsme se vydali jsme na nedaleké Multifunkční hřiště, kde bylo připraveno mnoho zajímavých a užitečných interaktivních stanovišť zaměřených na správný životní styl.

A tak jsme so vyzkoušeli, jak správně cvičit pro zdravé nožky, na malou chvíli jsme se proměnili ve skvělé Taekwondisty. Dokonce se z nás na chvilku stali lékaři, to, když jsme zvládli ošetřit zraněného medvídka. Také jsme navštívili velmi zajímavé stanoviště, kde jsme předvedli, jak si umíme správně vyčistit zoubky. Za odměnu jsme se mohli povozit na zubařském křesle, to Vám byla paráda. Nakonec nás čekala návštěva domácích a exotických zvířátek. Zkrátka to byl parádní den a my jsme si ho moc užili!

Už víme, jak zní tón, z tónů složíme melodii, z melodie si můžeme zazpívat písničku a na písničku rádi tancujeme. Poznáme notu a notovou osnovu, umíme napsat houslový klíč. Také rozeznáme některé hudební nástroje a dokážeme zahrát rytmus na netradiční předměty.

Ale aby byla hudba v knížce? Paní učitelka nám ukázala knížku s názvem Louskáček – krásný vánoční příběh o holčičce, která dostala louskáček na oříšky ve tvaru vojáka. Každá stránka měla hudební tlačítko, a tak se z knížky ozývala krásná melodie. Dozvěděli jsme se, že celý příběh se ztvárňuje tancem – baletem. Další den jsme si příběh a skladby poslechly z podcastu „Klasika“ pro děti. Podle hudby jsme si představovali, co se zrovna odehrává v příběhu. Ještě bychom si přáli vzít mamku a taťku do divadla a celý příběh vidět na vlastí oči.
Vyrobily jsme si vlastí baletní soubor a několik Louskáčků nám zdobí třídu.

Již od rána se u nás ve třídy začali scházet čarodějnice a čarodějové. Někdo přišel pěšky a někteří dokonce použili oblíbený dopravní prostředek a přiletěli na koštěti.
Aby čarodějky a čarodějové mohli vyletět na svých košťatech, bylo zapotřebí získat letecký průkaz. Nejdřív jsme se museli naučit ovládat košťata různými cvičebními technikami. Potom nastala velká oslava, tancovali jsme, čarovali, vařili lektvary a mnoho dalšího 😊.
Venku na čarodějné zahradě jsme proletěli čarodějnickou stezku, za kterou jsme dostali diplom a Lipo 😊.