30.11. jsme se Šnečky vyrazili na další výpravu na hlavní budovu. Tentokrát tam na nás čekali dva skvělí záchranáři. Jeden z nich nám venku ukázal sanitku a představte si, mohli jsme se do ní i podívat, dokonce jsme se tam vešli všichni najednou. Poté nás naučil telefonní číslo 155, abychom věděli, kam zavolat, když budeme potřebovat pomoct. Dále nám ukázal, čím ošetřují zlomeniny pacientům, jak jim pomáhají dýchat, když potřebují a zabalil nás do speciální fólie, v které bylo krásně teplo. A nakonec si vybral toho nejstatečnějšího z nás a naložil ho jako pacienta do sanitky. Poté jsme se přesunuli dovnitř, kde na nás čekal druhý záchranář, s kterým jsme si zopakovali telefonní číslo a poté nám hravou formou vysvětlil, jak ošetřit rozbitou hlavu, zlomenou ruku, jak zjistíme, že pacient nedýchá, a nakonec nám ukázal, jak masírovat srdíčko, když někdo přestane dýchat. Vše jsme si mohli vyzkoušet na plyšácích. Všem se nám to moc líbilo a na památku jsme si odnesli malou hračku :). A hlavně víme, jak pomoci zraněnému, když bude potřeba.

I letošní rok jsme se tradičně rozhodli pro oslavu svátku svatého Martina, který se nesl v duchu pečení, hraní her a tvoření. S dětmi jsme ráno zadělali těsto na svatomartinské rohlíčky a nechali ho uležet. V ranní kroužku jsme si přečetli příběh o Martinovi a tajně si přáli, aby nám ten sníh přivezl. V kroužku jsme zkusili trochu začarovat a představte si, paní učitelka se proměnila v koně a všechny děti po třídě povozila, to byla legrace :). Naštěstí se nám povedlo paní učitelku proměnit zpět, ufff. Poté jsme se proměnili v koníky i my a proběhli dráhu jako koník. Po svačince už jsme se nemohli dočkat pečení rohlíčků. Zkusili jsme si vyválet těsto, zamíchali jsme tvarohovou náplň, a nakonec si každý zamotal svůj rohlíček. A jelikož Martin stále na bílém koni nepřijížděl, tak jsme si jednoho bílého koníka alespoň vyťupkovali pomocí temperové barvy, houbičky a šablony. Než jsme vyrazili na zahradu, dali jsme péct rohlíčky, které nám provoněly celou školku.

A je to tady, jak jsme si slíbili, týden po našem ovocném pečení jsme se opět vrhli na přípravu hned ráno. Děti si nakrájely papriku, rajčata, sýr a šunku. Všechno vyrovnaly do mističek, aby se jim pak lépe pracovalo. Po svačině dostal každý svůj kousek těsta a nandal si na pizzu vše, co má rád. Někdo měl jen šunkovou, jiné děti si ozdobily hlavně zeleninou. Každý kousek byl naprostý originál. Moc se těšíme na další pečení ????.

A je to tady. Konečně nám začíná keramika. Jelikož máme ovocný týden, tak tomu přizpůsobujeme i výrobek. Děti dostávají na výběr jablíčko nebo hrušku. Učíme se vykrajovat hlínu dle připravené šablony párátkem, zkoušíme vytvarovat malé kuličky a vytvořit na jablíčko či hrušku červíka. A nakonec se učíme pracovat s barvami a štětcem a pomalovat si výrobek vybranou barvou. Náš první pokus dopadl parádně a už se těšíme, až ho budeme mít doma.

            Jako druhý volíme výrobek motivovaný podzimem. A to mističku ve tvaru listu. Již je to pro všechny jednodušší, protože už víme, co nás čeká. Některé děti si dokonce zkouší sami vyválet hlínu. Opět opakujeme vykrajování dle šablonu a zvládáme to mnohem lépe než poprvé. List si opět namalujeme vybranou barvou a učíme se párátkem nakreslit rýhy jako má list. Na závěr opět použijeme barvy a štětec a celý list pomalujeme.

Začátkem října jsme si ve Šnečcích začali povídat o ovoci a zelenině. Každoroční tradicí je pečení dobrůtek z jablíček. Tentokrát jsme zvolili jablečné šátečky a tím, jsme zahájili naše ovocno – zeleninové hrátky. Pečení byla paráda. Učili jsme se loupat, strouhat a krájet jablíčka a poté vše zamotat do šátečku. Vůně z trouby se nám linula celou školkou a všem se zbíhaly sliny. Nejraději by to všichni hned snědli. Ale všechny děti vydržely a nechaly si šáteček jako dezert po obědě. Mňam, to byla ale dobrota. Všechny děti se hned ptaly, kdy bude další pečení. Proto jsme jim slíbily, že další týden upečeme zeleninou pizzu ????.