Aktuality

S dětmi ze třídy Ještěrek z MŠ Sedikráska jsem si udělali krásný dopolední výlet za historií Újezda nad Lesy. Inspiraci s mapu a úkoly na stanovištích jsme nalezli na webových stránkách MČ Praha 21.
Naše cesta začala v Blatovském parku. Hned na začátku jsme objevili tři významné památky – starý křížek z roku 1874, zvoničku a pomník obětem druhé světové vály.
Zastavili jsme se i u studánky z roku 1921, která nikdy nevysychá. Cestou jsme objevilimi poklad loupežníků, chovný rybník, nejstarší ulici. Děti si vyzkoušely hledat odpovědi na jednoduché otázky, které jsme zapisovali do připravené doplňovačky.
Největší zážitek pro naše malé badatele ale bylo, že se dozvěděli spoustu zajímavostí z historie naší obce – třeba to, že tady stával starý kostel sv. Bartoloměje, že místní ulice byly pojmenoványpo známých osobnostech, nebo že v Újezdě nad Lesy byl vysazen strom svobody přímo za účasti przidenta T.G. Masaryka.
Na konci cesty nás čekalo vleké překvapení v knihovně – každé dítě dostalo domů jako odměnu přívěsek s Újezdským znakem. Radot byla veliká a děti si ho hrdě odnášely domů.
Další den jsme si pak vyplrávěli zážitky a společně vytvořili vlastní mapu. Výlet byl pro všechny příjemným spojením pohybu, objevování a poznávání historie naší obce. Už teď se těšíme na další podobné putování.

Poslední únorový den jsme navštívili místní knihovnu. S nadšením jsme si prohlíželi různé knížky, zkoušeli jsme číst jako malí čtenáři podle obrázků (někteří už to zvládli i s písmenky), Paní učitelka nám přečetla krásnou pohádku z knížky „Neposlušné pohádky“, kterou jsme si rovnou vypůjčili do školky. Cestou zpátky ke školce, jsme našli i Knihkupectví a KnihoBudku. Byl to prima den 😊.

A je to tady! Třída se naplnila klauny, zvířátky a zajímavými masopustními maskami. Z naší třídy se ozýval smích, jásot, hudba a zpěv. Naučili jsme se tanec Kalamajka, takže bylo slyšet i klapání našich bačkorek. Vypravili jsme se i navštívit kamarády v ostatních třídách, kterým jsme předvedli náš nový taneček i se zpěvem. Kamarády jsme obdarovali vitamínkem a pro paní učitelky jsme měli naše vlastnoručně upečené kynuté koláče. Když jsme si naplnili bříška masopustními koláči, pustili jsme se do plnění masopustních úkolů. Dnešní den jsme si užili a za splněné úkoly jsme dostali sladkou odměnu.

Dnes jsme se vypravili na návštěvu Triloparku v Praze. Zahráli jsme si na malé Paleontology. V dílničkách jsme si vyrobili ze sádry fosilie, elektrickou jehlou jsme si vyzkoušeli, jak se čistí opravdická zkamenělina a také jsme vykopali kostru pravěkého dinosaura. Fascinovala nás výstava pravěkých zvířat, trilobitů, žraločích zubů a spousta dalších zajímavých pravěkých předmětů.

Hurá a je tu další výlet! Je 17. ledna 7:30 a my vyrážíme autobusem, vlakem a také trochu pěšky na Staroměstské náměstí. Procházíme pod Prašnou bránou a hnedle se ocitáme v Celetné ulici. Prý tam ve středověku bydleli hlavně pekaři a pekli tam mimo jiné také pletené housky, kterým se říkalo calety. Prohlíželi jsme si okolní domy a na jednom z domů jsme objevili malbu sv. Václava. Na naší svačince jsme si pochutnávali přímo před Staroměstskou radnicí, tam jsme se také seznámili s báječnou průvodkyní Jiřnkou. Připravila pro nás interaktivní prohlídku starodávných prostor radnice. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informacích a také pověst o vzniku orloje. Z blízka jsme si prohlídli apoštoly, kapli, erby cechů, starodávné místnosti. Nejvíce nás zajímalo středověké vězení a podzemní prostory. V každé místnosti jsme plnili úkoly v pracovní brožuře. Čas strávený s Jiřinkou nám utekl jako voda. Takže kalupem jsme pospíchali na vlak a to už jsme se začali těšit na obídek a maminky. To jsme si užili opět báječný den.

 Toho rána nás trošku šimralo u pupíčku, znamenalo to, že trošičku máme strach z dnešní návštěvy. Hned po svačině se z chodby začal ozývat zvláštní rachot a ve dveřích se objevil vysoký Mikuláš, za ním nádherný anděl a družinu uzavíral umouněný čert. Přivítali jsme Mikuláše písničkou Pásli ovce Valaši a přidali jsme ještě naší oblíbenou básničku Brouček. A protože nás Mikuláš moc chválil, hned jsme se čertíka přestali bát. Nakonec jsme od Mikuláše dostali plnou tašku zdravých i nezdravých dobrůtek.

Hned druhý den jsme si udělali čertí školku. Třída byla plná malých čertíku, ale nechyběly také andělé a sem tam nějaká pohádková bytost. Protože jsme byli líní čertíci zacvičili jsme si na židličkách, taktéž fotbal i basketbal jsme hráli ze židliček. Ale naučit se, jak nosit hříšníka do peklíčka? Na to už jsme museli ze židliček, popadnout pytel s hříšníkem a šup přeskočit, podlézt a prolézt překážky.  Dalším důležitým úkolem bylo vybírání blech z kožichu. Jako správní čertíci jsme se naučili karetní hry, kostky a čertí člobrdlo. A protože jsme vše zvládli na čertí výbornou zasloužili jsme si všichni čerti vysvědčení. Domů jsme odcházeli ušmudlaní od pekelných uhlíků a plný nových zážitků.

Je čtvrtek a my už jsme natěšení na setkání s opravdovými záchranáři. Hned po svačině jsme se teple oblékli a vyrazily ven na zahradu. Tam už byl zaparkovaný sanitní vůz a vítal nás záchranář a jeho kamarád maskot Kryštůfek. Spolu nám ukázali, jak vypadá sanitka uvnitř a taky jsme si vyzkoušeli, jestli se tam všichni vejdeme. Věřte – nevěřte, vešli. Pan záchranář nám povídal, jak se zachovat, když uvidíme někoho zraněného, naučil nás, jak si jednoduše zapamatovat telefonní číslo na záchranou službu a ukázal nám co nosí ve svém záchranářském batohu. Jako správní záchranáři jsme dostali modrou lékařskou rukavici. Pro pobavení jsme se zabalili do izolační folie a proměnili se v čokoládovou bonboniérou. Jedna odvážná dívka si také lehla na nosítka a nechala se vsunout do sanitky. Teď už víme, že se nemusíme bát záchranářů ani sanitky, protože oni nám chtějí pomáhat. A rychle se jdeme podívat do třídy. Kdo tam na nás čeká? No jasně, čekal tam Kryštůfek s kamarádem záchranářem. Za pomoci nás dětí jsme se učili, jak ošetřit zraněnou hlavu, oko, bradu a končetiny. Ale hlavně jsme si zapamatovali, co dělat, když najdu zraněného kamaráda. Zahráli jsme si scénku, kdy jeden chlapec, bravurně předvedl těžce zraněného ležícího pacienta. Nejdříve jsme se pokusili kamaráda probudit, když se ale stále neozýval, zavolali jsme paní učitelku. Ta mu nejprve zaklonila hlavu a koukla, jestli nemá něco v ústech, potom si poslechla, jestli dýchá – nedýchá. Řekla nám, že musíme zavolat záchranou službu, jelikož už známe tel. číslo, nebyl to pro nás žádný problém. Paní učitelka mezi tím už začala kamarádovi provádět masáž srdíčka. Naštěstí to byla jen hra, a tak vše dobře dopadlo. Od Kryštůfka jsme dostali velikánskou pochvalu. Nakonec si nás ještě pan záchranář vyzkoušel, jestli si prý všechno pamatujeme. A to čubrněl, protože na všechny jeho otázky jsme znali správnou odpověď. Za odměnu jsme dostali dárek v podobě malé postavičky záchranáře a diplom.