Aktuality

Dnešní den se Ještěrky a ostatní děti z naší MŠ se seznámily s panem Ondřejem Tichým, který nám do školky přivezl zvuky, tóny, melodii. Úplně na začátku setkání jsme si zahrály na koberec, na kterém jsme právě seděly. Hladit, šimrat, škrábat, ťukat, pleskat a poklepávat na koberec nám šlo skvěle. Byli jsme zvědaví, jak budou znít všechny ty nádherné a zajímavé předměty co má Ondřej před sebou položené. Všechny tradiční i netradiční hudební nástroje jsme si mohli vyzkoušet a potom se nám podařilo všechny nástroje rozezvučit v báječný koncert tónů. Ondřej si s námi také zazpíval a doprovodil náš zpěv hrou na kytaru a na flétnu. Teď už víme, že hudební nástroje si můžeme vyrobit snad úplně ze všeho „co nás ťukne do nosu 😊“.

A je to tu, na dnešní den jsme se mooc těšili, čeká nás totiž návštěva planetária.
Vydali jsme se na docela dalekou výpravu až do Holešovic, nejprve jsme jeli autobusem, potom vlakem a pak tramvají na stanici Výstaviště. V parku Stromovka přímo před planetáriem jsme si pochutnali na svačince od tety Ivušky a taky jsme se vyfotili před vesmírným modulem a s maketou astronauta, který přistál na měsíci. Přímo v planetáriu jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o vesmíru, nejvíce nás zaujala noční obloha, ukázka souhvězdí a opačná strana měsíce. No a na závěr nám promítli pohádku Polaris, kde se lední medvěd Vladimír seznámil s tučňákem Jamesem a po sestavení vesmírné rakety, odletěli prozkoumat vesmír. Na palubu se jim také dostal černý pasažér – chobotnice. Z dnešního výletu jsme byli nadšení, protože téma vesmír nás moc zajímá.

„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujeme vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.“
Po vánočních prázdninách se také třída Ještěrek nesla v duchu Tří králů. Seznámili jsme se s příběhem a poselstvím tří mudrců Kašpara, Melichara, Baltazara. Dále jsme vyráběli papírové koruny, výtvarně ztvárnili tři krále, zpívali nejznámější koledu „My tři králové jdeme k vám“, podle tradice odstrojili stromeček, uklidili vánoční výzdobu a společně navštívili ostatní třídy jako malí koledníci a jak je starým dobrým zvykem, popřáli jsme do nového roku jen to dobré a na dveřích jsme nezapomněli napsat K + M + B 2023.

…. pojedeme z kopce dolů všichni na saních. A je to tu, dočkali jsme se sněhové nadílky. A tak jsme se už moc těšili na zahradu, popadli do rukou lopaty na klouzání po sněhu a užívali jsme si zimních radovánek. Zvládli jsme i koulovačku, vytvořili pár andělíčku ve sněhu a maličkého sněhuláka. No prostě tohle je parádní zima a my si ji s Ještěrkami moc užíváme.

Tento den jsme jeli do divadla na představení do Werichovi vily. Pohádka byla o narození Ježíška, celý příběh vyprávěli a hráli dva roztržití andělé Gabriel a Rafael. Moc se nám příběh líbil a největším zážitkem pro nás bylo, když jsme se mohli poklonit narozenému Ježíškovi a pošeptat mu naše tajná přání.
Cestou zpátky jsme si stihli prohlídnout Karlův most a zjistit, že Praha má tolik věží… Už se těšíme, až se znovu do Prahy vypravíme.

Konečně nastal advent! Dneska máme velkou trému, přijde totiž Mikuláš, anděl a čert. Snad si čert někoho neodnese? Kdepak, paní učitelky nás ujistili, že jsme vlastně všichni hodní. Umíme totiž naše lupárničky vždy napravit.

Něco slyšíme na chodbě, a to je znamení, že už se blíží návštěva, honem se běžíme schovat k paní učitelce. Jééé, ten anděl je krásný, Mikuláš velký vousatý pán s ušlechtilým hlasem a z čertíka jde trošičku strach, ale nakonec to byl fajn rarášek, trošku jako my, jen pekelně ušmudlaný. Nesměla chybět písnička, básnička a pak to přišlo…. Každý dostal velikánský balíček plný dobrot.

Je středa, venku trošku chladněji, ale Ještěrky už se nemohou dočkat, až vrazí ven. Ona na tam totiž na nás čeká opravdická sanitka. Nebojte se, nikomu se nic nestalo, ba naopak, z nás se dnes stanou malí záchranáři.
 Rychle se nasvačíme a už se běžíme oblékat do šatny. Čeká nás povídání s panem záchranářem venku u sanitky. Nejdříve si zkoušíme, jestli se všichni vejdeme do sanitky. Stačí se trošku zmáčknout, a opravdu, se tam vlezeme všichni. Neuvěřitelné. Poté co zase všichni vylezeme, tak nás pan záchranář zkouší, jestli známe telefonní číslo na záchranou službu. Během povídání si to zopakuje mnohokrát, takže si 155 na konci už všichni pamatujeme. Jako každý správný záchranář dostáváme modrou rukavici, abychom se při ošetřování zraněných chránili. Zkoušíme si dlahu na zlomeniny, balíme se do fólie, prohlížíme a mačkáme dýchací vak, a nakonec se jedna z našich nejodvážnějších nechá naložit na nosítkách do sanitky. Protože jsme byli všichni šikovní, na závěr dostáváme diplom o absolvování kurzu první pomoci.
Po tomto zážitku u sanitky se přesouváme do třídy, kde na nás čeká další prima záchranář, který nás učí zalepit poraněné oko a obvazovat končetiny a hlavu. Na závěr nám vysvětluje, co dělat, když najdu kamaráda ležet na zemi. Zkusíme ho nejdříve vzbudit štípnutím do ucha, to prý hodně bolí. Pokud se nevzbudí, musíme se podívat, jestli dýchá. Jelikož kamarád nedýchá, ukazuje nám, jak dělat masáž srdíčka. Všichni si to jdeme vyzkoušet na svém plyšovém kamarádovi. Samozřejmě nám připomíná, na jaké telefonní číslo nesmíme zapomenout zavolat. A protože my už si to všichni pamatujeme, tak automaticky křičíme 155.  Nakonec dostáváme na památku dárek v podobě malé postavičky záchranáře. Bylo moc fajn dopoledne a dozvěděli jsme se spoustu důležitých věcí.

Martin na bílém koní sice nepřijel, ale u nás ve třídě bylo bílo až až ????. Už den předem jsme si zadělali těsto na Svatomartinské rohlíčky, bílou mouku jsme měli v míse, na stole, na rukách, na paní učitelce a našim obličejům se taky nevyhnula. V den svátku nás nejvíce bavilo hrát divadlo podle legendy O Martinovi. Připravili jsme si bránu do města, lavičku na které pak prosil Ježíš o almužnu, husník pokrytý sněhem … . Po svačině jsme se pustili do motání rohlíčků a paní kuchařky nám je upekly přímo do zlatova, samozřejmě jsme na ně měli obrovskou chuť. A moc jsme si pochutnali! Na závěr jsme si všichni vyzkoušeli jízdu na bílém koni. Paní učitelky nás na památku vyfotili. Druhý den jsme si vyrobili svého papírového koníka, kterého jsme si odnesli domů.