Plná třída strašidelných masek se roztančila na písničku Wednesday a tak jsme zahájili naši party. Skládali jsme strašidelné obrázky, počítali strašidla, statečně lovili poklady v „pavoučí“ krabici a proběhla soutěž o nejlepší masku. Upekli jsme si strašidelné sušenky, „To byla mňamka největší“. Nakonec jsme se vypravili zapálit světélko všem dušičkám na hřbitov.
Dobré ráno Praho! Probudili jsme se do tajemně zataženého a mlhou zalitého dne, natěšení, co nás čeká na Karlově mostě. Už víme ze školky, jaké mosty sloužily lidem v dávné době a z čeho byly postaveny. Kdy se začal stavět Karlův most, kdo ho postavil, a i jak dlouho jeho stavba trvala. O historii jsme si nejen povídali, ale také jsme si vyzkoušeli chodit po různých „mostech“. Svůj Karlův most jsme zkusili postavit z kostek a rozhodně jsme nezapomněli na vajíčka 😊. Nejvíce nás však bavilo vyprávění tajemných až trochu strašidelných legend o postavách, které můžeme vidět v podobě soch na mostě. Rozhodně nejkrutější byla legenda o Janu Nepomuckém.
Do staré Prahy jsme se přesunuli autobusem a metrem. Vystoupili jsme na stanici Staroměstská a naše společná prohlídka začala na Křížovnickém náměstí, kde jsme se posilnili svačinkou. Prohlídli jsme si sochu Karla IV. a Staroměstskou mosteckou věž. Na věži jsme poznali sv. Václava, Bruncvíkova lva a erb Přemyslovců. Prošli jsme bránou jako nějaký královský průvod a začala pátrací akce. Hledali jsme sousoší Markéty, Barbory a Alžběty, dále sochu Jana Nepomuckého, sochu sv. Kajetána s hořícím srdcem a také Pražského Turka s vězením. To vězení bylo fakt děsivé – naštěstí se nikdo neodvážil strčit ruku skrz mříže, sic by o ní přišel. Ale kde je ten Bruncvík? Zkusili jsme sejít schody lásky a prohlédli jsme si most z nábřeží. Ha, tady je ten Bruncvík schovaný. Dumali jsme, jestli opravdu v prvním pilíři ukryl kouzelný meč.
Tak teď už máme splněný pátrací úkol 😊. Moc se nám tu líbilo, ale museli jsme se už vrátit zpět do školky, kde na nás čekal oběd a rodiče.
Těšíme se na další tajemné výlety!
Na začátku října nás navštívil Ferda mravenec práce všeho druhu, ukázal nám spoustu profesí a naučil nás, jak je důležité být pracovitý. Hráli jsme si na švadlenky, švece, prodavače, hasiče, doktory, cukráře ….
Ale nejvíce nás bavilo stát se opravdovými kuchaři. Nezbytnou součástí byla kuchařská čepice z papíru. A potom začalo naše kuchařské umění – podle receptu jsme nakrájeli rohlíky, šunku. Nastrouhali sýr a rozšlehali vajíčka. Když byla tato příprava hotová, začali jsme „vařit! Dle postupu: namočit kolečko rohlíku do rozšlehaného vajíčka, na kolečko nasypat šunku a sýr, pokapat kečupem a znovu přikrýt namočeným kolečkem rohlíku.
Připravené jednohubky jsme vložili do trouby a pak už jenom pozorovali skrz okénko v troubě, jak se nám pečou ty naše Zapečené jednohubky. Ještě teplé jsme je ochutnali a nabídli kamarádům ze třídy Cvrčků. „Mňam byla to dobrota“.
O jeden den dříve: Pohodlně jsme se posadili do stroje času a přenesli se do doby středověku, něco okolo roku 910. Hrála středověká hudba, a protože nám chyběli hudební nástroje použili jsme naše ruce a nohy. Klepali jsme, tleskali, pleskali a dupali. Dozvěděli jsme se, že v této době se narodil kníže Václav z rodu Přemyslovců a pro jeho dobré skutky byl po jeho smrti vysvěcen. Seznámili jsme se s jeho tatínkem Vratislavem I., maminkou Drahomírou, a i babičkou Ludmilou. Kníže Václav nás pozval do svého panství, kde jsme se učili zacházet s mečem, a za jeho nepřítomnosti jsme se služebnictvem jásali na bále. Když se ale vrátil na panství, hned jsme raději sekali latinu. Jakmile jsme se vrátili strojem času na zpět do roku 2023, řekli jsme si, že by stálo za to, vytvořit si vzpomínkovou knihu. Do knihy jsme si nalepili různé obrázky sv. Václava, erb Přemyslovců, a protože ještě neumíme číst a psát tak jsme si texty vybarvili pastelkami. Super zážitek!
Náš první výlet!
V pátek 8. září, jsme se vydali jsme na nedaleké Multifunkční hřiště, kde bylo připraveno mnoho zajímavých a užitečných interaktivních stanovišť zaměřených na správný životní styl.
A tak jsme so vyzkoušeli, jak správně cvičit pro zdravé nožky, na malou chvíli jsme se proměnili ve skvělé Taekwondisty. Dokonce se z nás na chvilku stali lékaři, to, když jsme zvládli ošetřit zraněného medvídka. Také jsme navštívili velmi zajímavé stanoviště, kde jsme předvedli, jak si umíme správně vyčistit zoubky. Za odměnu jsme se mohli povozit na zubařském křesle, to Vám byla paráda. Nakonec nás čekala návštěva domácích a exotických zvířátek. Zkrátka to byl parádní den a my jsme si ho moc užili!
Kterému dítěti by se nelíbilo, strávit den v Mirákulu?
Nejen Čmeláci, ale rovnou celá školka se vydala v červnu na celodenní výlet do Mirákula. Počasí nám naštěstí přálo i letos, proto jsme dopoledne strávili na různých průlezkách, hradech, trampolínkách i na farmě, kde jsme si mohli zkusit podojit kravičku a nebo umýt koníka či ovečku. K obědu byl tradičně řízek s chlebem, který jsme si snědli na trávě pod stromy, a po obědě jsme zašli do vodního světa, kde jsme se mohli ochladit. Do školky jsme se vrátili v 16h a všichni jsme byli moc moc spokojení.
Už víme, jak zní tón, z tónů složíme melodii, z melodie si můžeme zazpívat písničku a na písničku rádi tancujeme. Poznáme notu a notovou osnovu, umíme napsat houslový klíč. Také rozeznáme některé hudební nástroje a dokážeme zahrát rytmus na netradiční předměty.
Ale aby byla hudba v knížce? Paní učitelka nám ukázala knížku s názvem Louskáček – krásný vánoční příběh o holčičce, která dostala louskáček na oříšky ve tvaru vojáka. Každá stránka měla hudební tlačítko, a tak se z knížky ozývala krásná melodie. Dozvěděli jsme se, že celý příběh se ztvárňuje tancem – baletem. Další den jsme si příběh a skladby poslechly z podcastu „Klasika“ pro děti. Podle hudby jsme si představovali, co se zrovna odehrává v příběhu. Ještě bychom si přáli vzít mamku a taťku do divadla a celý příběh vidět na vlastí oči.
Vyrobily jsme si vlastí baletní soubor a několik Louskáčků nám zdobí třídu.
Již od rána se u nás ve třídy začali scházet čarodějnice a čarodějové. Někdo přišel pěšky a někteří dokonce použili oblíbený dopravní prostředek a přiletěli na koštěti.
Aby čarodějky a čarodějové mohli vyletět na svých košťatech, bylo zapotřebí získat letecký průkaz. Nejdřív jsme se museli naučit ovládat košťata různými cvičebními technikami. Potom nastala velká oslava, tancovali jsme, čarovali, vařili lektvary a mnoho dalšího 😊.
Venku na čarodějné zahradě jsme proletěli čarodějnickou stezku, za kterou jsme dostali diplom a Lipo 😊.
V dubnu jsme si povídali o naší planetě, učili jsme se, jak o ní pečovat a chránit jí, a tak nás potěšilo, že se na Multifunkčním hřišti se opět konal Den země. Na nic jsme nečekali a vyrazili jsme tam. Hned na začátku nás čekalo zajímavé povídání hasičů, mohli jsme si prohlédnout mnoho zajímavého vybavení a obstáli jsme ve zkoušce ze znalostí důležitých telefonních čísel záchranných složek.
Pak jsme se vydali za zvířátky, mohli si pohladit různá mláďátka, ti statečnější i hada.
Poté jsme se vydali navštívit další stanoviště, zjistili jsme například, jak se čistí voda a jak je důležitá pro náš život.
Čtvrtek 20. dubna byl pro nás výjimečný. To proto, že jsme mohli zjistit, jak to ve školce vypadá v noci. Paní učitelky pro nás totiž připravily „Noční spaní“. A tak jsme se krátce po odchodu domů zase vrátili, tentokrát vybaveni spacáky, pyžámky, dobrotami od rodičů, a hlavně dobrou náladou.
Večer začal potrácí hrou, kdy každý z nás dostal svůj obrázek a musel k němu najít další 4, nebylo to úplně jednoduché, ale my jsme to skvěle zvládli.
Pak nás čekala výtečná odměna, kolem 19:30h dorazil kurýr a dovezl nám 18 z pizzerie Papa Cipolla v Horních Počernicích – to vám byla dobrota.
Když se pořádně setmělo, čekala nás noční bojovka, všichni jsme se sešli v Šídlech, odkud jsme dle statečnosti vyráželi sami, nebo s kamarádem do tajuplných temných chodeb školky, naštěstí nás cestou potkávala světélka a tak jsme přes třídu Cvrčků, kde si každý mohl vzít odměnu za statečnost a pak do třídy Ještěrek.
Poté už jen vyčistit zoubky, umýt a šup v pyžámku do spacáku. Ale bez pohádky na dobrou noc to není ono, a tak se paní učitelky na chvilku proměnily v trochu popletené pohádkové postavy, a tak se princezna Ježurka v den svých 18 píchla o ježka, zachránil jí statečný princ, který přijel na Delfínovi, poskytnul Ježurce první pomoc a vše nakonec dobře dopadlo 😊.
Noc jsme klidně prospali, ráno nás čekala snídaně plná dobrot a pak už běžný páteční den.
